Léčení tak trochu jinak

Už v pěti letech viděla Lena Pinkasová, léčitelka a čarodějka, auru kolem lidí a ve škole léčila spolužákům meningitidu či zánět mozkových blan.

Dobrých léčitelů není nikdy dost, a proto se články o nich setkávají s tak velkým ohlasem. Dnes vám v Nedělním Blesku představíme Lenu Pinkasovou původem z Ukrajiny, která v Čechách působí už osmým rokem.

První člověk, kterému u nás paní Lena pomohla, byl její současný manžel. Když se poznali, trpěl dvánácterníkovými vředy, dnes je však bez problémů. To, kde svého budoucího muže potká a jak bude vypadat, věděla už předem od svých šestnácti let. Dar předávání léčebné energie, díky níž se lidé uzdravují, se u ní totiž snoubí i s vizemi. A ty se naplňují. "Některé pro lidstvo příliš lichotivé nejsou, ale stát se to může i nemusí, záleží jen na nás, na lidech - na tom, jak se budeme chovat k matičce zemi i k sobě navzájem," říká léčitelka. Původním povoláním je Lena ekonomka a několik let pracovala v bance v Oděse.

Mnohem dřív než ekonomkou byla však léčitelkou, protože svoje spolužáky léčila už od svých dvanácti let. "Protože jim to pomáhalo, dávali mi za to sladkosti a to se mi líbilo. Teprve pak jsem zjistila, co jim vlastně bylo - léčila jsem jim meningitidu i zánět mozkových blan," vysvětluje Lena. Jako pětiletá prý také viděla aury kolem lidí, z prstů jí vyzařovalo světlo a v rukou pociťovala chvění. "Cítila jsem, kdo je zdravý a kdo nemocný a u těch nemocných jsem intuitivně cítila, jestli se uzdraví nebo ne. Až do sedmnácti na mě dohlížela moje babička, která mi prorokovala, že budu stejná "čarodějka a léčitelka" jako ona, už když mne maminka přinesla z porodnice. Babička mě vedla nejen v léčitelství, ale také jsem se od ní učila číst budoucnost z hladiny vody v lavoru," líčí Lena, v jejíž rodině se léčitelství předává už po sedmnáct pokolení.

"Mým prvním pacientem, kterého jsem uzdravila i bez pomoci babičky, byla žena s rakovinou plic, jíž lékaři už nedávali žádnou šanci. Po operaci plic byla plná metastáz a zhubla 40 kg. Po dvou a půl měsících byla zdravá. Lékaři říkali, že se stal zázrak. Ne však mně, ale bohu je třeba děkovat, já jsem pouze jeho prostředníkem," vysvětluje léčitelka ze Strakonic lámanou češtinou. Stejně jako např. Jaromír Jágr je i Lena ve své víře orientována na pravoslavnou víru. A patroni této církve jí v léčení pomáhají, a proto je má při každé seanci u sebe. Léčení u Leny, které okusila i jedna naše známá zpěvačka, nejdříve začíná očištěním energetického obalu, tzv. aury pomocí svíčky a modlitby. "Modlitby pokračují i během vlastního "léčení", kdy vlastně u každého nastartuju jeho imunitu. A každé onemocnění má svou speciální modlitbu," dozvídáme se. Většině klientů je doporučována osmnácti až dvacetitýdenní léčebná kúra.

Pozor na energie v bytě
Podle Leny Pinkasové je ale stejně důležité energetické očištění domova. Pokud totiž v místě, kde člověk tráví nejvíc času, není něco v pořádku, nebude v pohodě ani on, i kdyby dělal kdovíco. Proto bychom měli vědět, jestli dům, ve kterém bydlíme, nestojí např. na místě bývalého hřbitova nebo na místě, kde se odehrála nějaká bitva, byť před staletími. Záleží i na tom, jestli v domě někdo nezemřel. Špatná energie, která tu zůstane, se totiž může projevovat tím, že jsou lidé unavení, hádají se a nemají dost peněz. "Volala mi paní z jižních Čech, že před dvěma lety koupili dům a v něm jim uhynula všechna domácí zvířata. Od té doby, co se sem nastěhovali, se jim přestalo dařit ve všech směrech. Dům jsem vyčistila a pokud vím, teď se jim daří dobře. Přestali se hádat a lepší je to s penězi. Moc mi za to děkovali," vzpomíná paní Lena.

"Jindy jsem zase na pozvání známého lékaře v Praze navštívila jeho ordinaci, v níž se necítil dobře. Měl pocity úzkosti, únavy a celkového vyčerpání. Když jsem vstoupila do ordinace, viděla jsem jakoby průzračný film, ve kterém byl rozeznatelný hromadný hrob, do něhož další lidé zahalení rouškami ve vysokých botách a dlouhých rukavicích házeli položivé lidi, kteří hned umírali. Jakoby mi kdosi našeptával, že ta nemoc byla mor a odehrávalo se to v 16. století. Stávající nemocnice byla postavena začátkem 20. století, ale pak se potvrdilo, že dříve na tomto místě byl opravdu hromadný hrob a vedle stál morový sloup," dozvěděli jsme se některé z příhod.

Jak na bradavici
Lenu jsme viděli léčit i v praxi. Přivedli k ní chlapce, kterého trápila bradavice na chodidle. Bohužel se nepodařilo zlikvidovat ji opakovaným vypálením, ani chirurgickým vyříznutím. Ukrajinská léčitelka měla ale jiný nápad a ten se osvědčil. Víte, jak bradavice likvidovaly naše babičky? Tak, že jim spílaly, nadávaly a zaříkávaly je. Lena na to šla podobně. Potřebovala k tomu však velké jablko. Rozkrojila ho a jednu půlku jablka podala chlapci, aby ji snědl. S tou druhou mu přejížděla po bradavici, cosi odříkávala a pak radila právě tuhle půlku jablka zakopat do země. A stejně tak, jak jablko podlehne v zemi rozkladu, bude prý z chodidla mizet i bradavice. A světe div se, pomohlo to!

Převzato z deníku Blesk (15. 4. 2006).